The art of juggling: being a MOM and a CEO

I went back to work when Kvido was 2,5 half months old. I was still breastfeeding (partially) and my work days were planned in three hour blocks. I fed Kvido before going to work, drove to a meeting where I knew I had exactly 2 hours and 45 minutes, then I drove back home to feed Kvido again, then back to work for another 2 hours and 45 minutes and then again back home. Yup, the beginning was pretty wild.

IMG_8230

I always knew that once I have a child/ children I will be a working mom. I LOVE what I do and I knew that I will not want to stop doing what I love.

A lot of people told me that I will change my opinion once I have the “bundle of joy” in my arms. I knew I won’t but people did not believe me.

Well, I was right. I didn’t change my opinion.

I love Kvido, my son. He is the biggest love I have ever had. Actually I never even imagined that you could love someone so much. And I still love my job. I work as a CEO in an amazing company operating hotels and hostels (click HERE if you want to learn more about us), surrounded by brilliant talented and like minded people.

IMG_7106

I believe that being a working mom makes me a better mom to my son.

I absolutely and endlessly love my son but I also need some time away from him. I need time away from nappies, “what do cows do” talk and ensuring he is not trying to eat all the things he shouldn’t and that he’s not trying to kill himself falling from stairs/ chairs/ tables and other high objects around him constantly.

I have a super active child who also thinks that sleep is a waste of time and you really need all the patience and energy in the world when you are with him.

Going to work allows me to replenish my patience and energy levels to keep up with him. I love coming back home after a work day to his excited smile and happy face but I also enjoy waving goodbye to him when I go to work.

I also believe that being a working mom makes me a better CEO.

I am super privileged to have a job and a position that allows me the flexibility to be able to work part time. I officially work 3 days per week. This means that I try to spend at least 2,5 days in our BoHo HUB (central office) and/ or in our properties and then I work pretty much every evening at home.

Working part time and having very precise deadlines when I need to leave work (no more staying till 9 pm) has taught me to be super productive during my work time. In fact, I am convinced that nowadays I manage to get “more things done” in the 3 days than I did when I worked full time. Working part time has taught me to delegate even more than I have ever done, it does not give me even a slight chance to micro manage and it really does not let me procrastinate or getting bobbed down into little tiny details.

Sounds iddylic, doesn’t it? But believe me it really is not.

Being a working mom is the finest juggling act I have ever done.

There are days when I feel that I have it all figured out and I have the best balance one could ever have but then there are also days when I am physically drowning under work tasks and self doubt and I am wondering if I did not take a bite a bit too big for me to chew. Usually these days are the days when I get a very little sleep at night and I am over tired. I have learned to accept that these feeling are absolutely okay and normal. There are better days and there are worse days and the art of juggling is to ensure that I have more better days than the worse days and that the worse days don’t drag me down. Because this is life. Life is never perfect.

IMG_9594

I have developed a couple of rules for myself to ensure that I am the best I can be when “being a mom” and also when “being a CEO”.

  1. Be present.

When I am with Kvido, I AM with Kvido. I do respond to the occasional email but only when he is sleeping or well into playing by himself. And the same goes for work. When I am at work, I AM at work not only with my body but mainly with my mind.

  1. Be ready for change.

When you have a little child you have to be ready to change your plans in a second. I had to cancel meetings because Kvido was ill, postpone meetings because he fell asleep exactly at the time when my alarm clock started telling me it’s time to get up and go to work. Before I had Kvido I used to get annoyed when things did not go according to plan, now I’ve learned to accept it, embrace the change and immediately look for an alternative way. It helped me to always have an alternative scenario ready.

  1. Take care of ME.

The only way how I can be a good mom and a good CEO is when I am feeling good. Both physically and mentally. If you are following me on Instagram or facebook then you probably know that I started running again and I am trying to train for a marathon. I love running. For me this it THE time when I can switch off and “just be”. I am also trying to learn to meditate – a few minutes per day to help to clear my mind. And yes. I try to sleep whenever I can. Sleep deprivation is an awful awful thing.

IMG_9723

I know there are people who truly believe that moms should be with their kids all the time and that it is really important for kid’s development.

I believe that every child is different, just as every mom is different and that “we moms” know exactly what is the best thing for our babies. Because the ultimate truth is that a child is happy when he/ she has a happy mom and that we all should be doing what we feel is the best for us and for our kids.

I also realize that some people do not have the luxury of choice which makes me even more thankful for how privileged I am.

IMG_E6845

 

What is your opinion? Working mom. Good thing or not?

Do you have kids? When did you go back to work?

All you working moms: how do you juggle?

 

 

P.S.  Who looks after Kvido when I am at work? My mom. When I got pregnant we made a deal. My mom will not go back to work and she will babysit Kvido and we will pay her. It has been one of the best decisions I have ever done. My mom is the grandma I always wanted and never had. She is truly amazing. I know that when Kvido is with her, he is happy and loved and I can fully concentrate at work not worrying about what is happening at home.

P.P.S. I am well aware that not every company and not every position offers part time jobs for (not only) “moms” and I wish that the news of “moms being great employees” spread more widely across the world that and there will be more part time “mom friendly” jobs around the globe.

P.P.P.S. At the end of September/ beginning of October I will travel for work for a week.  I love being a way from Kvido for a night. I miss him when I am away for 2 nights. How will I cope 7 nights away?! Right now I really cannot imagine it… let’s see.

Advertisements

21 Comments »

  1. Pracující matky obdivuju :-) Osobně by bylo na mě moc spojovat práci a mateřství dohromady. I teď, když pracuju (a dítě má 11 let), tak ti mám někdy dojem, že moje práce mi stojí v cestě opravdu se dceři věnovat. Nějak se neumím rozpůlit :-) Byla jsem s malou dost dlouho doma – pracovat jsem začala, když jí byly 3 roky a ještě ne na plný úvazek :-) A užívala jsem si to :-) Byl to jako návrat do dětství :-) Taky jsem měla a mám potřebu být chvíli bez ní – člověku to dodává sil a nadhledu. Mít dítě pořád přisáté na sobě, to bych taky nezvládala :-) Ale malá byla naštěstí odmalička hodně samostatná. Ono taky asi hodně závisí na tom, jestli má člověk dobrou a zajímavou práci, do které se chce vrátit. Tak to prostě nějak udělá. Já jsem se jako těhotná stěhovala do jiného města a tím jsem i o práci přišla. Postupně jsem hledala něco jiného.

    Like

    • Díky za názor!
      Připadá mi uzasny, ze každá to máme jinak. A každá správně pro nás!

      Kvido první 4.5 měsíce života (než se naučil lézt) prorval a bylo to docela náročný a ja jsem se těšila na každý pracovní den, protože to byl můj únik “k normalnu”… od ty doby, co je pohyblivý, tak se snaží intenzivně zabit, takže člověk musí být pořad ve střehu. Ja vždycky říkám, ze si vlastně v práci odpocivam :) A to mám někdy docela náročný pracovní dny…

      Mas úplnou pravdu, ze to hodně závisí na tom, jakou má člověk práci a taky určitě na tom jakého má zaměstnavatele. A bohužel, realita je taková, ze spousta zaměstnavatelů ani nepovoluji částečný úvazky. To je VELKÁ Škoda!

      Like

      • Já myslím, že to je vyloženě tragédie. Já bych byla všema deseti pro, aby se matky vracely po nějaké době do práce. Ale nerada bych, aby to dopadlo jako v jednom z dílů Sběratelů kostí, jak si tam jedna maminka vpašovala do laborky miminko a schovávala ho v šuplíku. A druhá žila na fotkách, které jí posílali z “jeslí”. Nižší úvazky by byly perfektní. Já to tak mnoho let provozovala. Ale to opět závisí také na tom, jestli je partner schopný to finančně utáhnout, i když žena nevydělává tolik. A jestli vůbec chce.

        Like

      • Haha! To jsem neviděla, ale zní to dost strašidelně! :)

        Anebo… my třeba u nás v BoHo (kromě mě) máme i další mámy, které pracují na zkrácené úvazky. A některé z nich mají plat za zkráceny úvazek vlastně stejný jako by měly za plný.

        Ale vím, ze tohle není “the norm” a ze většinou je pro rodinu otec/ další živitel fakt zásadní.
        Mmj. třeba moje segra je učitelka v mateřské školce. Teď je na mateřské a kdyby neměla manžela, tak je na tom opravdu hodně bídně.

        Like

  2. Naprosto souhlasím. Lepší být šťastná pracující matka, než frustrovaná na plný úvazek s dítětem.
    Já vydržela “nepracovat” půl roku po porodu. Vlastně čeho nejvíc “lituju” je, že jsem nepracovala až do porodu a šla na mateřskou 6 týdnů před. Mohla jsem si tu práci ještě užít, aniž bych musela řešit hlídání. Takže poučení pro příště :-)
    Pracuju jen na třetinový úvazek a mám naštěstí doma zlaté dítě, takže neřeším nějaké spánkové deprivace. Jen ty začátky byly trochu náročnější s kojením, malej byl hodně při chuti, takže i dvě hoďky bez mlíka byl někdy problém. Navíc do práce to mám skoro hodinu, takže jsem musela převážně pracovat z domova a jednou za čas se mi za pomoci rodiny poštěstilo i do práce jít, přičemž v průměru dvakrát během těch čtyř hodin jsem musela odběhnout. Hlídání jsem si platila, bohužel to nebylo úplně spolehlivé a chůva mi pravidelně rušila hlídání… Ještě že mám dobrého spáče, protože pak jsem to řešila během jeho spánku. Teď je malému rok a čtvrt, kojím jen ráno a večer před spaním a má zlatou babičku, která si zkrátila úvazek, aby si ho mohla užít. Takže teď naprostá pohoda, do práce mohu jezdit častěji, pracuju ještě po cestě ve vlaku, tak ani neztrácím moc času cestou.

    Like

    • Ahoj! Jóóóó! Přesně tak!
      No a ty brďo… nespolehlivá chůva. To zní fakt dost na prd…

      A dobrého spáče FAKT závidím! Nedostatek spánku je asi to, s čím bojuju úplně nejvíc!

      Like

  3. Ahoj, máš kliku jak na práci tak hlavně na hlídání… Babičce bych děti taky svěřila bez výčitek, s jeslema bych měla problém, takhle brzy. Já jsem pracovala do porodu a začala dva tři týdny po, ale méně. Práce z domova má ale taky svoje… Třeba časem to leze lidem na mozek, většina ostatních si myslí, že vlastně nic pořádného neděláš a o úniku od kolotoče plínek a domácnosti taky nemůže být řeč…

    Like

    • Taky nevím, jestli bych se vrátila do práce tak brzo, kdybych neměla moji mámu. Myslím si, ze ne, ale člověk nikdy neví, když v ty situaci není…

      Pracovat z domova, když je doma mimino, to si neumím představit. Leda po nocích. Ja pracuju taky občas doma, ale buď v noci, nebo když je Kvido pryč z bytu…

      Like

  4. Dlouho mi trvalo, než jsem si v hlave srovnala, co k tomu chci napsat.
    Takže nazor Češky žijící v zahraničí 😃
    Ženy v ČR (mnohdy) neumí docenit, jak nadstandardní mateřskou/rodičovskou oproti zbytku světa mají. Je to možnost, ne povinnost zůstat s dítětem doma.
    V zemi, kde ziju já, je placená mateřská 6 měsíců, potom si může máma vzít neplacené volno až 4 měsíce. Během této doby nedostává ŽÁDNÉ příspěvky od státu nebo zaměstnavatele.
    Takže pro mě byl návrat do práce finanční nutnost. Doma jsem ještě nějakou dobu zůstat chtěla, ALE na druhou stranu už jsem opravdu potřebovala oddych od zpívání 5 písniček dokola, hraní si s knížkama, přebalování, krmení a všeho toho kolotoče okolo dítěte. Pro své psychické zdraví.
    Aby bylo úplně jasno, svou dceru bezmezně miluju a dýchala bych za ni, ale zároveň jsem potřebovala mít čas, kde se nebavím o plinach, kadeni apod. Ne, nejsem sobecka ba naopak. Šťastná máma má šťastné dítě.
    Pozitiva návratu do práce – teplé kafe, obed snězen priborem oběma rukama v sede, konverzace s dospělýma, udržování se v oboru, pravidelný sport.
    Negativa – strašně mi chybi me dítě,které jsem musela dát do jesli. Někdy ji vidím půl hodiny denně.
    Sport byl a je součást toho, kým jsem. I na mateřské jsem se snažila dělat, co šlo. Někdy plány vyřešila ředitelka za mě
    Celkově mámy, které mají malé děti, do toho nějaké své koníčky, starají se o domácnost. Tyhle mámy jsou super ženy.
    Ne, nechceme metal. Jen občas vyslechnout, že toho je moc a jsme skvělé, že to zvládáme. S úsměvem na tváři (a kruhama pod očima) 😄😄😄

    Like

    • ANO!!! Jsi dobrá!!! Všechny mámy jsou skvělé!

      Přesně vím, o čem mluvíš… když člověk ví, jak to funguje “jinde”, tak o to ví si váží toho, jak je to v Čechách! Když jsem pracovala v Anglii, tak jsem dělala u úžasný firmy, která měla mateřskou rok (se 60% platu), když jsi ve firmě pracovala více než 5 let (jestli si to dobře pamatuju). A spousta holek tam, nejen kvuli tomuhle, zůstavala.

      Mno a nejhorší to mají v Americe…

      Díky! Mám to úplně stejně jako ty: šťastná máma = šťastné dítě!

      Like

  5. Pracovala jsem z domova a z domova stále pracuju – od toho se odvíjí všechno ostatní a bez toho by to všechno ostatní ani nemohlo být tak, jak je.
    Třeba to, že jsem pracovat prostě nepřestala. Ani jsem nepřerušila postgraduál (a nakonec ho doklepala dokonce s rezervou, hohó – na to jsem teda hodně pyšná!). Jediný co jsem s břichem nedělala, bylo asi trochu paradoxně běhání.
    S M. jsem k práci sedla poprvé pár týdnů po porodu, s K. byla situace úplně jiná, tam jsem začala týden po, protože to prostě bylo potřeba udělat a já musela zaměstnat hlavu. Navíc v mojí branži se na nikoho moc nečeká (a každý je nahraditelný).
    Ale mám ten kolotoč ráda a vždycky jsem ho ráda měla – je to sice šílený, šílený, šílený a občas se mi podaří těch balonků, s nimiž je zapotřebí žonglovat (jak říkává April), vyhodit do vzduchu prostě moc a pak se hroutím… jenže i kdybych to mohla stokrát vrátit, stejně bych to dělala stejně. To je holt to ultra v nás :-)

    A myslím, že to zvládáš skvěle. Klobouk dolů! Cestu zvládneš, Kvido se bude mít parádně a všechno to bude už jen lepší, uvidíš! On časem začne spát, když začala M., začne i on… :-) :-)

    Like

  6. ZENY, jste skvele :-), dite planuji a premyslim o castecnem uvazku, jen by me zajimalo, stale resite dite /prace, ale jak to zvladate s manzelem/partnerem, aby vztah netrpel??

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out /  Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out /  Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out /  Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out /  Change )

Connecting to %s